Zápachové epizody a stížnosti na zápach v česko-saském pohraničí

 

Zápachové epizody v okresech Erzgebirge a Vogtland

Zdá se, že zápachové epizody jsou převážně saským problémem. Vyskytují se v okresech Erzgebirge, Mittelsachsen, Vogtland a ojediněle v okrese Sächsische Schweiz-Osterzgebirge. Původcem epizod jsou závody v severočeském průmyslové oblasti. Mezi údolím řeky Ohře a Mosteckou pánví se dle údajů Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (European Pollutant Release and Transfer Register, E-PRTR) nachází zhruba 100 průmyslových zařízení, které mají ohlašovací povinnost. Je známo, že se zápachové epizody vyskytují při jižním proudění větru, pokud nad střední Evropou panuje tlaková výše a pokud jsou vytvořeny stabilní vzduchové vrstvy s teplotní inverzí (tzv. Inverzní počasí). Přesné původce zatížení zápachem se dosud nepodařilo identifikovat. Důvodů k tomu je několik. Na jedné straně se emitované vzduchové masy dostávají do okresů Erzgebirge a Vogtland s několikahodinovým či několikadenním zpožděním.  Na straně druhé vznikají zápachy až během pohybu vzduchových mas v důsledku chemických procesů přeměny a promíchávání. Kromě průmyslu jsou zdrojem zápachu také domácí topeniště (spalování dřeva a uhlí) v Sasku a České republice (3,4). 

Na obrázcích je zaznamenán počet jednotlivých stížností, počet dní, kdy bylo zaznamenáno minimálně deset jednotlivých stížností a stížnosti od září do dubna v Krušných horách (okresy Erzgebirge, Mittelsachsen, ojediněle Sächsische Schweiz - Osterzgebirge) a v okrese Vogtland.

Jako stížnosti na zápach jsou definovány tyto případy: Osoba nahlásí zápachovou epizodu Saskému zemskému úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) tak, že 1) zavolá na „zápachovou linku“ a se zaměstnancem LfULG vyplní dotazník nebo 2) vyplní dotazník o zápachu online a odešle jej LfULG.

Tímto způsobem jsou zaznamenávány stížnosti na zápach. Do roku 2013 byl maximální počet stížností na zápach 550. V roce 2014 počet stížností výrazně vzrostl. Počet hlášených zápachových epizod vzrostl v roce 2014 na 1.181. Také v roce 2015 obdržel Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii více než 1.000 stížností na zápach (viz obrázek 1).

 

Obrázek 1: Počet stížností na zápach od 2010 do 2018 (stav: 07.12.2018)

 

Oblastí v česko-saském pohraničí, která byla nejvíce zatížena zápachem, je okres Erzgebirge. V roce 2014 zde bylo zaznamenáno 1.154 stížností ve 141 dnech a v roce 2015 celkem 923 stížností na zápach ve 157 dnech. V okrese Vogtland byla hlášena minimálně jedna zápachová epizoda v 15 dnech v roce 2014 a v 29 dnech v roce 2015.  V letech 2010 až 2016 se dle údajů obyvatel v okrese Erzgebirge vyskytla zápachová epizoda ve dvou až 29 dnech (přičemž v těchto dnech bylo LfULG doručeno minimálně deset stížností na zápach). Zejména v letech 2014 a 2015 byl tento počet extrémně vysoký - celkem v 28 resp. 29 dnech bylo hlášeno minimálně deset stížností na zápach. Počet dní s minimálně deseti stížnostmi na zápach je v okrese Vogtland trvale nižší, než v okrese Erzgebirge (viz obrázek 2).

 

Obrázek 2: Počet dní se 10 a více jednotlivými stížnostmi v okresech Erzgebirge a Vogtland v letech 2010 až 2018  (stav: 07.12.2018) 

 

Zápachové epizody jsou především fenoménem chladného ročního období a vykytují se zejména v době od září do dubna. V období od září 2014 do dubna 2015 byla zápachová epizoda z okresů Erzgebirge a Vogtland hlášena celkem 1.304krát . Tento počet byl jak v předcházející zimní sezóně (září 2013 až duben 2014) s 579 hlášeními, tak i v následující zimní sezóně (září 2015 až duben 2016) s 569 hlášeními mnohem nižší (viz obrázek 3).

 

Obrázek 3: Počet stížností na zápach od září do dubna 2010 až 2018 (stav: 07.12.2018)

 

Zápachové epizody v České republice

V České republice nejsou zápachové epizody a zatížení mezi obyvatelstvem tematizovány v takové míře, jako v Sasku. Neexistuje zde jedno centrální místo, kam by mohla být oznámena zápachová epizoda. Občané mají možnost ohlásit zápach na místní radnici, krajském úřadu nebo České inspekci životního prostředí (ČIŽP).

 

Cíl projektu

Dosud jsou k dispozici údaje o zápachových epizodách získaných díky stížnostem občanů, kteří tyto stížnosti oznámí LfULG. Jsou to však málo objektivní a prokazatelné údaje. Tyto údaje spíše odráží individuální vnímání části obyvatelstva v okresech Erzgebirge a Vogtland. Aby bylo možné získat objektivní údaje týkající se výskytu zápachových epizod, stanovil si projekt OdCom za cíl objektivizovat zápachové epizody a kvalitu ovzduší v česko-saském pohraničí.

Obsahem projektu je detailní dokumentace zápachových epizod a kvality ovzduší v česko-saském pohraničí po dobu dvou let tak, aby bylo možno přesněji určit příčiny a výskyt zápachových epizod. Přitom bude

  • aplikován program probandů pro nezávislé posouzení zápachu
  • a vyzkoušena nová a inovativní měřicí technika (mimo jiné stanovení bioaerosolů a endotoxinů, aby bylo možno tyto vyloučit jako příčinu onemocnění; sledování pachové stopy s pomocí iontového mobilitního spektrometru, měření ultrajemných částic a PM, saze).

 

Zdravotní rizika zápachu vyskytujícího se v česko-saském pohraničí

 

Obyvatelé saského pohraničí informují o zdravotních důsledcích, které jim přináší zápachové epizody. Zápach způsobuje dle tvrzení dotčených osob všeobecné příznaky onemocnění, jako bolesti hlavy, nevolnost, zvracení a závrať. Podle informací, které občané okresů Erzgebirge a Vogtland poskytli LfULG, trpěli dotčení obyvatelé během zápachových epizod v roce 2015 obtížemi dýchacích cest (uvedeno 192x), zažívacími obtížemi (uvedeno 227x) a bolestmi hlavy (263krát).

Obsahem projektu je detailní dokumentace zdravotních dopadů v česko-saském pohraničí, která umožní učinit závěry ohledně možných zdravotních rizik spojených s vyskytujícím zápachem a škodlivinami v ovzduší. Přitom bude použito

  • dotazování pacientů s pomocí dotazníku a deníku, ve kterém budou dokumentovány zápachové epizody a vzniklé zdravotní problémy
  • čtyři skupinové diskuse a následně minimálně jedna telefonická anketa mezi obyvatelstvem k zatížení zápachem
  • analýza údajů o zdravotní péči, o ambulantním ošetření i hospitalizacích.

 

Zkoumaná oblast a měřicí stanice v česko-saském pohraničí

 

Námi zkoumané oblasti se nachází v okresech Erzgebirge a Vogtland na saské straně a v Ústeckém a Karlovarském kraji na české straně. Jedná se o území, kde se zejména na saské straně opakované vyskytují zápachové epizody. Měřicí stanice pro měření zápachu a škodlivin v ovzduší, zejména ultrajemných částic, se nachází v Deutschneudorfu (Sasko) a v Lomu (Ústecký kraj).  Měřicí stanice jsou reprezentativní a jejich úkolem je analyzovat zápachy a škodliviny v ovzduší.

Mapa vytvořena z dat OpenStreetMap | Licence:  Open Database License (ODbL)

 

Zkoumaná oblast v Sasku

Zkoumaná oblast v SaskLink bearbeitenu zasahuje do okresů Erzgebirge, Vogtland a Mittelsachsen. Okresy Erzgebirge a Vogtland se nachází v jižní části Saska a klimaticky jsou ovlivňovány Českou republikou. Leží přímo na hranici s českým sousedem. Saská měřicí stanice je umístěna v Deutschneudorfu v ulici Talstraße v okrese Erzgebirge. Toto místo je velmi vhodné, neboť v blízkosti se nenachází žádné zdroje zápachu a znečištění a zároveň je v bezprostřední blízkosti české hranice. Měřicí stanici zde instaloval Leibniz-Institut für Troposphärenforschung e.V. (Leibnitzův institut pro výzkum troposféry) dne 24. ledna 2017 (Prof. Alfred Wiedensohler, Maik Merkel a Anja Schmidt).

Měřicí stanice Deutschneudorf

Foto: Ivan Beneš 

 

Zkoumaná oblast v Česku

Česká měřicí stanice se nachází v Lomu (nedaleko Litvínova) v Ústeckém kraji v podhůří Krušných hor. Ústecký kraj se rozkládá přímo na hranici se Saskem. V Lomu existovala měřicí stanice již před projektem OdCom. V rámci projektu OdCom byla stanice v prosinci 2016 doplněna o některé další měřicí přístroje.     

Měřicí stanice v Lomu (nedaleko Litvínova)

Foto: LfULG 

 

Co se měří?

  • Meteorologické parametry, jako je teplota, vlhkost vzduchu, měření směru větru a síla větru
  • Standardní škodliviny v ovzduší (měřicí stanice Schwartenberg na saské straně): Oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NO, NO2, NOX), ozón (O3), PM10, olovo, arzén, nikl, kadmium v PM10
  • Ultrajemný prach a PM1 saze

 

Co je analyzováno a testováno?

  • Analýza aldehydů, těkavých organických sloučenin a sirných sloučenin (odběr vzorků v závislosti na směru větru pro identifikaci látek relevantních pro zápach, organických látek s toxickým potenciálem a markerů pro různé procesy (spalování dřeva, doprava, chemický průmysl atd.)).
  • Sledování pachové stopy s pomocí iontového mobilitního spektrometru (tzv. „pachového radaru“) pro objektivní měření zápachů v okolí a identifikaci zdrojů zápachu
  • Ekotoxikologické testy pro zkoumání dopadů látek na živou přírodu jako základ pro zjištění potenciálu ohrožení

Stanovení koncentraci bioaerosolů pro vyjasnění jejich možného přínosu k hlášeným symptomům onemocnění (infekce, nemoci dýchacích cest, horečka nebo záněty, kašel, bolesti hlavy, nevolnost)

 

(3) Zdroj: https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/luft/3647.htm

(4) Zdroj: http://prtr.ec.europa.eu

 

 

FaLang translation system by Faboba
Partner